Tak takhle si to v Kyjově užíval Pepa, no není to paráda?

Kdyby zůstal foťák mně, mohli byste maximálně vidět Terezku z ptačí perspektivy, kterak mi olizuje nohu, případně vlčí mlhu, kterou jsem při tom měla před očima anebo rovnou tmu...:-)))

Tohle je lepší. ................................................

My to máme rozděleno tak, že Pepa fotí přírodu a já lidi. Když ještě fotil lidi (rozuměj členy rodiny) jenom Pepa, tak to většinou vypadalo tak, že větší část fotky zabíralo okolí a ty malilinkaté tečky vlevo dole, to byly fotografované objekty:-) A tak, pokud jsem jednou chtěla  mít vzpomínku na to, jak vypadaly naše děti, musela jsem se chopit fotoaparátu sama. Taky v touze po dokonalé fotce čekal na vhodný okamžik vždycky tak dlouho, že důvod, proč bral foťák do ruky už vůbec nebyl aktuální:-) Ale příroda mu jde hezky, že? Neutíká z nočníku, nemění výraze tváře každou sekundu, netočí se k vám zadní částí těla zrovna v okamžiku, kdy zmáčknete spoušť a touha po dokonalé fotce má tedy větší šanci...Ještě pár fotografií zde