Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pokazila se mi Terezka...

25. 6. 2007

Obrazek...a já (doprkýnka) nevím, kde je ten čudlík, kterým se ten příšerný řev vypíná...

Pokud se vám slovo "řev" zdá silné, tak se zastavte, ona vám to ráda předvede... Snažím se být hrozně silná a říkám si, je to jenom "období", to přejde, ty zuby jednou vylezou, ale pomalu mi docházejí síly...

Ale ještě naštěstí vím, kde vypnout sebe...takže pokud mě potkáte bloudit ulicemi města zcela apatickou, tak víte proč...:-)

P.S. Ke všemu mému mírně depresivnímu rozpoložení mě ráno dorazilo extempore na poště, ale jelikož paní důchodkyně mě oslovila slečno a pan důchodce se mnou jednal jako s pubertálním frackem a na moje ohrazení, že mám čtyři děti, reagoval slovy "no jasně" (myšleno - "to ti tak věřím"),  rozhodla jsem se, vzít si z něj jen to dobré, a cítila jsem se povzbuzena, že ještě stále nevypadám jako strhaná matka:-)))

...ale ti, kdo skládají naději v Hospodinu, nabývají nové síly, vznášejí se jako orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení...(Izajáš 40/31)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:-)

(dave, 27. 6. 2007 19:35)

hehe

Sabi a Ali,

(mrozkulka, 27. 6. 2007 11:59)

díky moc za povzbudivé komentáře! :-))) Zdá se, že už je Terezka zase v poho, už je to zase moje holka veselá...

Obdiv

(Sába, 27. 6. 2007 7:30)

Obdiv stále...
Jsem tvůj skalní fanoušek a volám:"Silvi, DOTOHO!!!Silvi!!! drž se."
:o)

vydrž, holka, vydrž!

(Ali, 26. 6. 2007 12:39)

:-) Ani nevíš, jak moc Tě chápu!!! Přeji tedy hodně sil a Božího pokoje, abys toto období prošla vítězně a s nadhledem a rychle Ti to uteklo!