Kdybyste se mě zeptali, které roční období mám nejraději, asi bych nedokázala jednoznačně odpovědět. Myslím si, že na každém ročním období se dá najít něco krásného a já nejsem ten typ, co na něho s příchodem prvních podzimních dnů přicházejí depky, protože léto a s ním i sluníčko je na nějakou dobu v tahu. V souvislosti s tím si vybavuji jeden z prvních příběhů, které mi jako dítěti předčítala moje mamča. Byla to nějaká hodně stará knížka (jé, teď mě napadá, že možná tak stará nebyla, jen mi tak připadala, protože to byla knížka zhruba tak stará jako moje máma - ale knížky tak staré jako já, mi dnes vůbec nepřijdou staré:-)) a byl to příběh chlapce, který na jaře přišel za tatínkem a řekl, že jaro je tak skvělé, protože kluci můžou po zimě hrát kuličky a kvetou stromy a příroda je tak krásná a že on by chtěl, aby pořád bylo jaro. A v létě za ním přišel znovu a řekl, že by chtěl, aby pořád bylo jen léto, protože je velké teplo a může se koupat a rostou jahody a jiné ovoce a nemusí chodit do školy, a tak dále. To stejné se opakovalo i na podzim (draci, barevné listí, jabka) a v zimě (vánoce, sníh, sáňkování) a poučení bylo, že každé roční období má něco do sebe a je skvělé, že se střídají:-) Tak jsem to vždycky prožívala i já. Ale musím se přiznat, že s přibývajícími roky jsem i já tak jako většina lidí více závislá na sluníčku a na létě. Děti si užívají venku a potřebují mnohem méně naší pozornosti a svět je tak nějak veselejší. Všechno mě najednou víc baví. Včera děti vytáhli o půl osmé večer deku ven a hráli si Černého Petra (s motivem Spidermana). Idylka. Nepopsatelná. Člověk dělá běžné věci, ale cítí se tak nějak líp. Máte to taky tak?

Kuřecí nožky už se vesele opékají na grilu...

Koupila jsem si nové lehátko, děti vyhnala na chvíli z bazénu a položila se na vodní hladinu našeho pidi bazínku...nenechte se mýlit, zas taková pohoda to nebyla, děti vůbec nebyly nadšené, že nemohly pokračovat ve vodních hrátkách a každých pět sekund se mě chodily ptát, kdy už konečně budou moct vlézt do bazénu...

Takhle to dopadá, když taťka se naplno věnuje grilování, mamka něco připravuje v kuchyni a dcera je na chvíli odložena do pískoviště...Chutnal píseček, Terezko?

Čekání na oběd se krapet protáhlo a tak nám princezna usnula v autosedačce uprostřed kuchyně...

Tihle dva se oběda dočkali a špenát měli až za ušima...

............................................................................................................................