Tak nám pomalu léto odchází a u nás doma je živo, až moc. Pepa obstarává naší nemalé rodině obživu a na mně spočívá všechno ostatní. Nestěžuju si, mám shon docela ráda, jen si občas pomyslím, jak dlouho asi může organismus vydržet takovou zátěž. Díky tomu, že Terezka vytrvale žádá tekutý pokrm i během noci, tak jsem v podstatě permanentně ve střehu. Večer uléhám s tím, že se mi hlavou honí, co všechno musím druhý den obstarat a někdy se to přenáší i do mých snů, takže se ráno probouzím s tím, že něco už mám splněno:-) Ráno okamžitě naskakuju do toho kololololotoče, většinou mě probouzí Terezčino domáhání se svých práv (kde se domůžu těch svých?) a zastavím se až po osmé, kdy prckové tiše oddechují ve svých pelíšcích. Jestli jsem ještě před půl rokem stíhala nějaké aktivity navíc, tak teď jsem skutečně matkou na plný úvazek a nechala jsem si jenom Majáček. Děti teď potřebují zase na chvíli pevnou ruku, potřebují si ujasnit některá pravidla a v kolotoči návštěv a povinností jsem to nějak nestíhala. A tak jsem teď omezila návštěvy na minimum, vzdala se na chvíli některých, byť milých, povinností a vytvářím dětem zážitky:-) Moji jedinou starostí je vypravit děti ráno do školy a školky, vymyslet program Terezce, uvařit, uložit Terezku, napsat úkoly s Míšou, pak s Matýskem, pak dojít pro Adélku a pak vymyslet pěkné odpoledne nám všem. Taky rozvézt děti do kroužků. Když si vezmete, že s každým s dětí neustále řeším nějaké problémy, otázky a tak podobně, musíte uznat, že  nuda nám rozhodně nehrozí.

Ale aby to nevypadalo, že se vše točí jen kolem dětí. Vyvažujem to večerníma akcema pro nás dospělé:-) Byli jsme na bowlingu a taky jsme si zašli na Medvídka. Doporučuju.

Moje děti mě neustále překvapují něčím novým, když jich má člověk tolik, tak je rozhodně o zábavu postaráno. Fotka vlevo ukazuje Adélku, kterak se vymódila těsně před spaním. Míša mě zas udivuje svým svérázným "postojem k ženám". Zatímco někteří jeho vrstevníci už prožívají první lásky, tak pro Míšu je slovo "holka" synonymem pro něco odpudivého. Snažila jsem se mu vysvětlit, že by si je měl předcházet, protože jednou si jednu vybere a bude s ní žít. "Tak to v žádném případě! Já si vyberu chlapa!" Řekla jsem mu, že já s jedním žiju a zas taková procházka růžovým sadem, jakou si představuje, to není:-))) No, doufám, že ho to přejde:-)