Bláznivé ráno
Opět 5:30 am.
Terezka se právě probudila a pronikavě pláče.
uáááááá uáááááá uáááááá
Šmátrám rozespale rukou pod postelí a postýlkou a hledám dudlíka. Jelikož nejsem hadí žena a tuto vlastnost k hledání dudlíku u nás v ložnici potřebuji, mé možnosti jsou omezené.
uáááááá uáááááá uáááááá
"Maty!?..." Zcela očividně je někde poblíž a vzhůru...
"Mami, co je..." Nevrlá odpověď.
"Matýsku, pojď mi, prosím, pomoct najít dudlíka..."
"Mami, já nemůžu, potřebuju čůrat, čekám na taťku"... (půl šesté ráno a už je fronta na záchodě)
uáááááá uáááááá uáááááá
Šmátrám dál. Do toho Adélka: "Mamí, mamí, maaaamíííí!" Křičí ze všech sil, musí přece překřičet plačící dítě.
"Co je Adélko?"
"Mamí, Terezka pláče..."
Aha.
Já chci spáááát...
P.S. Tohle NAŠTĚSTÍ není klasické ráno u Mrózků...:-)))